Co je neplacené volno a zkušební doba
Neplacené volno představuje období, kdy zaměstnanec dočasně přeruší výkon práce se souhlasem zaměstnavatele, přičemž během této doby mu nepřísluší mzda ani plat. Jedná se o dobrovolnou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy ani jedna strana nemá zákonnou povinnost na neplacené volno přistoupit. Zkušební doba je naopak počáteční období pracovního poměru, které může trvat maximálně 3 měsíce u běžných zaměstnanců a 6 měsíců u vedoucích pracovníků.
Během zkušební doby mají obě strany možnost pracovní poměr jednoduše ukončit bez udání důvodu. To však neznamená, že by zaměstnanec nemohl požádat o neplacené volno. Zaměstnavatel není povinen žádosti o neplacené volno vyhovět, ale může tak učinit na základě vlastního uvážení. Při čerpání neplaceného volna ve zkušební době je důležité si uvědomit, že se o dobu neplaceného volna zkušební doba prodlužuje.
Zaměstnavatel obvykle poskytuje neplacené volno v případech, kdy zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou a potřebuje řešit závažné osobní či rodinné záležitosti. Ve zkušební době je však situace specifická, protože zaměstnavatel teprve poznává kvality a spolehlivost nového zaměstnance. Proto může být získání neplaceného volna během zkušební doby obtížnější.
Při žádosti o neplacené volno ve zkušební době je vhodné svůj požadavek důkladně zdůvodnit a ideálně jej podat v písemné formě. Zaměstnanec by měl jasně uvést délku požadovaného volna a důvody, které jej k žádosti vedou. Důležité je také načasování žádosti - čím dříve zaměstnanec svůj požadavek oznámí, tím větší má šanci na jeho schválení.
V průběhu neplaceného volna se zaměstnanec musí sám postarat o platbu zdravotního pojištění, protože zaměstnavatel za něj v tomto období pojistné neodvádí. Sociální pojištění se během neplaceného volna neplatí vůbec. Tato skutečnost může mít vliv na budoucí nároky na sociální dávky či důchod, proto je dobré si tento aspekt předem promyslet.
Zaměstnavatel může v rámci vnitřních předpisů stanovit pravidla pro poskytování neplaceného volna, včetně specifických podmínek pro zkušební dobu. Některé firmy například umožňují neplacené volno až po určité době trvání pracovního poměru, jiné posuzují každou žádost individuálně. Pro zaměstnance je důležité se s těmito pravidly seznámit ještě před podáním žádosti.
V případě schválení neplaceného volna je vhodné sepsat písemnou dohodu, která stanoví přesné podmínky jeho čerpání. Tato dohoda by měla obsahovat zejména termín začátku a konce neplaceného volna, způsob návratu do zaměstnání a případné další specifické podmínky. Takový dokument chrání obě strany před případnými nedorozuměními a spory.
Právní nárok na neplacené volno
Zaměstnanec během zkušební doby nemá automatický právní nárok na neplacené volno, stejně jako v běžném pracovním poměru. Poskytnutí neplaceného volna je vždy na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zákoník práce totiž institut neplaceného volna přímo neupravuje, pouze stanovuje případy, kdy má zaměstnanec nárok na pracovní volno, případně náhradu mzdy.
Ve zkušební době je situace o to složitější, že tento institut slouží primárně k vzájemnému poznání zaměstnance a zaměstnavatele. Během zkušební doby by měl zaměstnanec prokázat své pracovní schopnosti a spolehlivost. Žádost o neplacené volno ve zkušební době proto může zaměstnavatel vnímat negativně a může to ovlivnit jeho rozhodnutí o případném ukončení pracovního poměru.
Přestože zákon výslovně neupravuje nárok na neplacené volno, existují situace, kdy zaměstnavatel obvykle vychází zaměstnanci vstříc. Jedná se například o případy, kdy zaměstnanec potřebuje vyřešit závažné osobní či rodinné záležitosti, které nelze realizovat mimo pracovní dobu. Zaměstnavatel však není povinen žádosti o neplacené volno vyhovět, a to ani ve zkušební době, ani mimo ni.
V praxi je důležité, aby zaměstnanec svou žádost o neplacené volno řádně zdůvodnil a předložil ji s dostatečným předstihem. Měl by také uvést předpokládanou délku neplaceného volna a případně doložit relevantní dokumenty podporující jeho žádost. I když se nachází ve zkušební době, profesionální přístup a otevřená komunikace mohou zvýšit šanci na schválení žádosti.
Je třeba si uvědomit, že během neplaceného volna nedochází k výplatě mzdy ani náhrady mzdy. Zaměstnavatel za zaměstnance neodvádí zdravotní pojištění, které si musí zaměstnanec sám hradit, pokud nepatří do kategorie osob, za které platí pojištění stát. Sociální pojištění se během neplaceného volna neplatí vůbec.
V případě zamítnutí žádosti o neplacené volno ve zkušební době nemá zaměstnanec možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Jedinou alternativou je pokusit se se zaměstnavatelem dohodnout na jiném řešení, například na čerpání dovolené (pokud na ni již vznikl nárok), nebo na úpravě pracovní doby. Pokud zaměstnanec přesto potřebuje volno a zaměstnavatel mu nevyhoví, může to být důvodem k ukončení pracovního poměru ve zkušební době, což může učinit jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel bez udání důvodu.
Při zvažování žádosti o neplacené volno ve zkušební době by měl zaměstnanec pečlivě zvážit všechny okolnosti a možné důsledky. Je vhodné nejprve vyčerpat všechny ostatní možnosti, jako je například dovolená nebo náhradní volno, a neplacené volno využít až jako poslední možnost.
Délka neplaceného volna ve zkušební době
Během zkušební doby může zaměstnanec požádat o neplacené volno, přičemž jeho délka není zákoníkem práce nijak konkrétně omezena. Délka neplaceného volna ve zkušební době závisí především na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Je však důležité si uvědomit, že zkušební doba slouží k vzájemnému poznání obou stran pracovního poměru, a proto by neplacené volno nemělo být příliš dlouhé, aby nebyl narušen její původní účel.
Zaměstnavatel není povinen žádosti o neplacené volno vyhovět, ale pokud se na tom obě strany dohodnou, může být poskytnuto. Standardně se délka neplaceného volna ve zkušební době pohybuje v řádu několika dnů až týdnů. Delší neplacené volno během zkušební doby není obvyklé a může být zaměstnavatelem vnímáno negativně, jelikož to může narušit proces adaptace zaměstnance a jeho začlenění do pracovního kolektivu.
Je třeba mít na paměti, že zkušební doba se o dobu čerpání neplaceného volna automaticky prodlužuje. To znamená, že pokud například zaměstnanec čerpá týden neplaceného volna během tříměsíční zkušební doby, prodlouží se mu zkušební doba o tento týden. Toto prodloužení nastává ze zákona a není potřeba ho speciálně sjednávat. Stejné pravidlo platí i pro jiné překážky v práci, jako je například dočasná pracovní neschopnost.
Při žádosti o neplacené volno ve zkušební době je vhodné zvážit několik faktorů. Především je důležité načasování - není vhodné žádat o delší neplacené volno hned na začátku pracovního poměru, kdy se zaměstnanec teprve seznamuje s pracovní náplní a kolektivem. Ideální je počkat alespoň několik týdnů, aby zaměstnanec prokázal své pracovní kvality a získal důvěru zaměstnavatele.
Zaměstnavatel může při posuzování žádosti o neplacené volno přihlédnout k různým okolnostem, jako je například vytíženost pracoviště, možnost zastoupení zaměstnance během jeho nepřítomnosti, nebo důvod žádosti o neplacené volno. Důvody pro čerpání neplaceného volna by měly být závažné a opodstatněné, například rodinné záležitosti, studium nebo neodkladné osobní záležitosti.
V praxi se často doporučuje, aby délka neplaceného volna ve zkušební době nepřesáhla 14 dnů, maximálně však jeden měsíc. Delší absence by mohla významně narušit účel zkušební doby a mohla by vést k jejímu prodloužení do té míry, že by to bylo pro obě strany nevýhodné. Je také důležité si uvědomit, že během neplaceného volna zaměstnanec nemá nárok na mzdu ani jiné benefity a musí si sám hradit zdravotní pojištění, aby nedošlo k vzniku dluhu vůči zdravotní pojišťovně.
Žádost o neplacené volno u zaměstnavatele
Zaměstnanec má možnost požádat o neplacené volno i během zkušební doby, přestože se jedná o specifické období pracovního poměru. Zákoník práce přímo neupravuje podmínky neplaceného volna ve zkušební době, ale obecně platí stejná pravidla jako pro standardní pracovní poměr. Při podání žádosti o neplacené volno je důležité postupovat formálně správně a dodržet všechny náležitosti, které zaměstnavatel vyžaduje.
Zaměstnanec by měl svou žádost podat písemnou formou, a to s dostatečným předstihem před plánovaným termínem neplaceného volna. V žádosti je nutné uvést přesné datum začátku a konce neplaceného volna, stejně jako důvod jeho čerpání. I když zákon nestanovuje povinnost uvádět důvod žádosti, většina zaměstnavatelů to vyžaduje pro lepší posouzení oprávněnosti požadavku.
Je třeba si uvědomit, že během zkušební doby je vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obzvláště citlivý, protože obě strany si teprve budují vzájemnou důvěru. Zaměstnavatel není povinen neplacené volno schválit, a to ani během zkušební doby. Při rozhodování bere v úvahu především provozní možnosti firmy, délku požadovaného volna a jeho důvod. V případě schválení žádosti je vhodné sepsat dodatek k pracovní smlouvě nebo samostatnou dohodu o neplaceném volnu.
Během neplaceného volna ve zkušební době zaměstnanec nemá nárok na mzdu ani náhradu mzdy. Zaměstnavatel za něj neodvádí zdravotní pojištění, proto si ho musí zaměstnanec hradit sám jako samoplátce. Doba neplaceného volna se nezapočítává do doby trvání zkušební doby, což znamená, že se zkušební doba o tuto dobu prodlužuje. To je důležité vzít v úvahu při plánování délky neplaceného volna.
V žádosti o neplacené volno by měly být uvedeny kontaktní údaje zaměstnance, jeho pracovní pozice a oddělení. Doporučuje se také uvést, jak bude zajištěno předání práce a kdo případně převezme pracovní povinnosti během nepřítomnosti zaměstnance. Tím zaměstnanec prokáže svůj zodpovědný přístup a zvýší šanci na schválení žádosti.
Je také vhodné před podáním písemné žádosti nejprve neformálně projednat možnost neplaceného volna s přímým nadřízeným. Ten může poskytnout cenné informace o tom, zda je vůbec reálné volno získat, případně doporučit nejvhodnější termín z hlediska pracovního vytížení oddělení. Zaměstnanec by měl být připraven na případné zamítnutí žádosti a mít připravený alternativní plán, zejména pokud se jedná o neplacené volno ve zkušební době.
V době zkušební máte právo požádat o neplacené volno, ale zaměstnavatel není povinen vám ho poskytnout. Zvažte tedy dobře své důvody a načasování.
Radmila Procházková
Důvody pro schválení či zamítnutí volna
Zaměstnavatel má při posuzování žádosti o neplacené volno během zkušební doby několik klíčových aspektů, které musí zvážit. Primárním faktorem je zajištění plynulého chodu pracovního procesu a dodržení všech pracovních závazků vůči klientům či obchodním partnerům. Během zkušební doby je tento aspekt obzvláště důležitý, protože se jedná o období, kdy se zaměstnanec seznamuje s pracovní náplní a zaměstnavatel hodnotí jeho pracovní výkon a přístup.
| Parametr |
Neplacené volno ve zkušební době |
Standardní neplacené volno |
| Nutnost souhlasu zaměstnavatele |
Ano |
Ano |
| Doba trvání zkušební doby |
3 měsíce |
Není relevantní |
| Vliv na trvání zkušební doby |
Prodlužuje zkušební dobu |
Nemá vliv |
| Platba zdravotního pojištění |
Hradí zaměstnanec |
Hradí zaměstnanec |
| Nárok na dovolenou |
Nepočítá se do odpracované doby |
Nepočítá se do odpracované doby |
Při rozhodování o schválení neplaceného volna hraje významnou roli délka požadovaného volna a jeho načasování. Zatímco krátkodobé neplacené volno v řádu několika dnů může být snáze schváleno, dlouhodobější absence během zkušební doby může významně narušit proces adaptace a zaškolení zaměstnance. Zaměstnavatel musí také zvážit, zda je možné zajistit adekvátní náhradu za nepřítomného pracovníka, což může být během zkušební doby problematické, jelikož nový zaměstnanec často zastává specifickou pozici vyžadující určité znalosti a dovednosti.
Důležitým faktorem při posuzování žádosti je také důvod, pro který zaměstnanec o neplacené volno žádá. Vážné osobní či rodinné důvody, jako jsou zdravotní komplikace, péče o blízkou osobu nebo neodkladné osobní záležitosti, jsou obvykle posuzovány s větším pochopením. Naopak žádosti o neplacené volno z důvodu druhého zaměstnání nebo aktivit nesouvisejících s naléhavými životními situacemi mohou být během zkušební doby posouzeny přísněji.
Zaměstnavatel také přihlíží k dosavadnímu pracovnímu výkonu a přístupu zaměstnance. Pokud zaměstnanec během své krátké působnosti prokázal vysokou pracovní morálku, spolehlivost a kvalitní pracovní výsledky, může to pozitivně ovlivnit rozhodnutí o schválení neplaceného volna. Naopak pokud se již objevily problémy s pracovní disciplínou nebo kvalitou odvedené práce, může být žádost o neplacené volno důvodem k zamítnutí.
V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu precedens, který by schválení neplaceného volna během zkušební doby mohlo vytvořit pro další zaměstnance. Zaměstnavatel musí postupovat konzistentně a spravedlivě vůči všem zaměstnancům, aby předešel případným stížnostem na nerovné zacházení. Současně by měl mít jasně stanovená interní pravidla pro poskytování neplaceného volna, která pomohou při objektivním posuzování jednotlivých žádostí.
Při zamítnutí žádosti o neplacené volno by měl zaměstnavatel své rozhodnutí řádně odůvodnit a případně nabídnout alternativní řešení situace. To může zahrnovat například rozložení volna do kratších časových úseků, využití řádné dovolené (pokud na ni již vznikl nárok) nebo úpravu pracovní doby. Transparentní komunikace a jasné vysvětlení důvodů zamítnutí mohou pomoci předejít případným nedorozuměním a zachovat dobré pracovní vztahy.
Vliv na trvání zkušební doby
Neplacené volno čerpané během zkušební doby má významný dopad na její celkové trvání. Je důležité si uvědomit, že zkušební doba se automaticky prodlužuje o dobu překážek v práci, během kterých zaměstnanec nepracuje. Mezi tyto překážky patří právě i neplacené volno. To znamená, že pokud si zaměstnanec vezme například týden neplaceného volna během tříměsíční zkušební doby, tato doba se automaticky prodlouží o jeden týden.
Zaměstnavatel musí zaměstnance o tomto prodloužení zkušební doby prokazatelně informovat. Není nutné sepisovat dodatek k pracovní smlouvě, postačí písemné oznámení o prodloužení zkušební doby s uvedením konkrétního data, do kterého se zkušební doba prodlužuje. Toto prodloužení nastává ze zákona automaticky, není tedy podmíněno souhlasem ani jedné ze stran pracovního poměru.
V praxi to znamená, že pokud byla původně sjednána zkušební doba v délce tří měsíců od 1. ledna do 31. března a zaměstnanec si vezme v průběhu února pět pracovních dní neplaceného volna, zkušební doba se automaticky prodlouží do 7. dubna. Tento mechanismus zajišťuje, aby měl zaměstnavatel i zaměstnanec skutečně k dispozici plnou délku zkušební doby pro vzájemné poznání a zhodnocení spolupráce.
Je třeba zdůraznit, že neplacené volno není jediným důvodem pro prodloužení zkušební doby. Stejný efekt mají i jiné překážky v práci, jako například dočasná pracovní neschopnost, ošetřování člena rodiny nebo mateřská dovolená. Všechny tyto překážky se sčítají a o jejich celkovou délku se zkušební doba prodlužuje.
Zaměstnavatelé by měli věnovat zvýšenou pozornost evidenci čerpání neplaceného volna během zkušební doby a správně vypočítat její prodloužení. Chybné určení konce zkušební doby může mít závažné právní následky, zejména při případném skončení pracovního poměru ve zkušební době. Pokud by došlo k ukončení pracovního poměru po skutečném konci zkušební doby (tedy včetně prodloužení o neplacené volno), bylo by takové rozvázání pracovního poměru neplatné.
Pro zaměstnance je důležité si uvědomit, že čerpáním neplaceného volna během zkušební doby se de facto vzdávají části času, který je určen k vzájemnému poznání s novým zaměstnavatelem. Měli by proto pečlivě zvážit, zda je neplacené volno v tomto období skutečně nezbytné, nebo zda by nebylo vhodnější jeho čerpání odložit na dobu po skončení zkušební doby. V některých případech může být vhodnější domluvit se se zaměstnavatelem na jiném řešení, například na čerpání dovolené, pokud na ni již vznikl nárok, nebo na úpravě pracovní doby.
Sociální a zdravotní pojištění během volna
Při čerpání neplaceného volna během zkušební doby je důležité věnovat zvýšenou pozornost otázce sociálního a zdravotního pojištění. V období, kdy zaměstnanec čerpá neplacené volno, zaměstnavatel za něj neodvádí povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění, protože zaměstnanec nemá v tomto období žádný příjem ze závislé činnosti. Tato situace může mít významné důsledky pro zaměstnance, zejména pokud neplacené volno trvá déle než kalendářní měsíc.
V případě zdravotního pojištění je zaměstnanec povinen zajistit si placení zdravotního pojištění sám. Existuje několik možností, jak tuto situaci řešit. Zaměstnanec se může přihlásit jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit si zdravotní pojištění samostatně. Minimální měsíční částka pojistného v takovém případě odpovídá 13,5 % z minimální mzdy. Další možností je dohodnout se se zaměstnavatelem na úhradě zdravotního pojištění i během neplaceného volna, což musí být písemně zakotveno v dohodě o poskytnutí neplaceného volna.
Co se týče sociálního pojištění, situace je obdobná. Během neplaceného volna nevzniká nárok na dávky nemocenského pojištění, což může být zejména během zkušební doby rizikové. Zaměstnanec si může dobrovolně platit nemocenské pojištění, aby nepřišel o případné nároky na dávky. Je však třeba mít na paměti, že dobrovolné nemocenské pojištění lze platit pouze společně s dobrovolným důchodovým pojištěním.
Specifickou situací je případ, kdy neplacené volno trvá jen část kalendářního měsíce. V takovém případě je zaměstnavatel povinen odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, pokud příjem zaměstnance nedosáhl této hranice. Zaměstnanec se pak musí se zaměstnavatelem dohodnout na způsobu úhrady této částky, obvykle formou srážky z budoucí mzdy nebo přímou úhradou zaměstnancem.
Pro zaměstnance ve zkušební době je důležité zvážit všechny aspekty čerpání neplaceného volna, včetně dopadu na sociální zabezpečení. Doporučuje se předem konzultovat situaci s příslušnou zdravotní pojišťovnou a okresní správou sociálního zabezpečení, aby nedošlo k vzniku nedoplatků nebo přerušení pojistného krytí. Zaměstnavatel by měl zaměstnance na tyto skutečnosti upozornit při sjednávání neplaceného volna a poskytnout mu potřebné informace o jeho povinnostech.
V případě dlouhodobějšího neplaceného volna je vhodné zvážit i alternativní možnosti, jako je například zkrácený úvazek nebo jiné flexibilní formy práce, které mohou být z hlediska pojistného krytí výhodnější. Zaměstnanec by měl také pamatovat na to, že období neplaceného volna se nezapočítává do doby důchodového pojištění, což může mít vliv na budoucí důchodové nároky.
Návrat do práce po neplaceném volnu
Návrat do práce po neplaceném volnu může být pro zaměstnance náročným obdobím, zejména pokud k němu dochází během zkušební doby. Je důležité si uvědomit, že neplacené volno ve zkušební době je specifická situace, která vyžaduje zvláštní pozornost jak ze strany zaměstnance, tak zaměstnavatele. Zaměstnavatel není povinen neplacené volno během zkušební doby poskytnout, ale pokud se tak rozhodne, měly by být podmínky návratu jasně stanoveny předem.
Při návratu do zaměstnání je třeba počítat s tím, že zkušební doba se o dobu neplaceného volna prodlužuje. To znamená, že pokud například zaměstnanec čerpá během tříměsíční zkušební doby 14 dní neplaceného volna, zkušební doba se automaticky prodlouží o těchto 14 dní. Tento fakt je klíčový pro obě strany pracovního poměru, protože ovlivňuje možnost případného ukončení pracovního poměru ve zkušební době.
Zaměstnanec by měl před návratem do práce kontaktovat svého nadřízeného a domluvit si přesné podmínky návratu. Je vhodné se informovat o případných změnách, které v době jeho nepřítomnosti nastaly, aby byl návrat do pracovního procesu co nejplynulejší. Během neplaceného volna nedochází k platbám zdravotního pojištění ze strany zaměstnavatele, proto je nezbytné, aby si zaměstnanec toto pojištění hradil sám. Po návratu do práce je důležité zkontrolovat, zda byly všechny administrativní náležitosti správně vyřešeny.
V praxi se často stává, že zaměstnanci potřebují neplacené volno z různých osobních důvodů i během zkušební doby. Zaměstnavatelé k tomu většinou přistupují individuálně a zohledňují jak důvody žádosti, tak dosavadní pracovní výkon zaměstnance. Je důležité si uvědomit, že čerpání neplaceného volna během zkušební doby může mít vliv na celkové hodnocení zaměstnance.
Po návratu do práce by měl zaměstnanec počítat s tím, že může být potřeba se znovu zapracovat do pracovních procesů a aktualizovat své znalosti. Někteří zaměstnavatelé mohou požadovat dodatečné zaškolení nebo seznámení s novými postupy. Je v zájmu zaměstnance prokázat po návratu do práce maximální nasazení a profesionalitu, aby přesvědčil zaměstnavatele o správnosti rozhodnutí poskytnout neplacené volno.
Zaměstnanec by měl také počítat s tím, že po návratu z neplaceného volna mohou být jeho pracovní podmínky mírně odlišné. Může se jednat například o změny v pracovním kolektivu, nové pracovní postupy nebo aktualizované firemní směrnice. Je proto důležité být flexibilní a připravený na případné změny. Aktivní přístup k znovuzačlenění do pracovního procesu může významně ovlivnit úspěšnost návratu do zaměstnání a další kariérní růst v dané společnosti.
Ukončení pracovního poměru během volna
Během zkušební doby má zaměstnanec i zaměstnavatel možnost ukončit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Toto právo zůstává zachováno i v případě, že se zaměstnanec nachází na neplaceném volnu. Neplacené volno ve zkušební době nijak neomezuje možnost ukončení pracovního poměru, a to jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele. Je však důležité si uvědomit několik specifických aspektů této situace.
Pokud se zaměstnanec rozhodne ukončit pracovní poměr během neplaceného volna ve zkušební době, může tak učinit písemným oznámením zaměstnavateli. Pracovní poměr v takovém případě končí dnem doručení tohoto oznámení, pokud v něm není uvedeno pozdější datum. Zaměstnavatel má stejnou možnost, musí však vzít v úvahu, že písemné oznámení o ukončení pracovního poměru musí být zaměstnanci prokazatelně doručeno.
V praxi může nastat situace, kdy je obtížnější doručit oznámení o ukončení pracovního poměru zaměstnanci na neplaceném volnu, protože se fyzicky nenachází na pracovišti. Zaměstnavatel má v takovém případě povinnost doručit písemnost do vlastních rukou zaměstnance, a to buď na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen, případně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Pokud se nepodaří písemnost doručit, nastávají účinky doručení po uplynutí desetidenní úložní doby u poskytovatele poštovních služeb.
Je třeba zdůraznit, že neplacené volno ve zkušební době nemá vliv na délku zkušební doby. Zkušební doba se o dobu překážek v práci, mezi které patří i neplacené volno, prodlužuje. To znamená, že pokud například zaměstnanec čerpá během tříměsíční zkušební doby 14 dní neplaceného volna, zkušební doba se automaticky prodlouží o těchto 14 dní.
Zaměstnavatel by měl také pamatovat na to, že i když je zaměstnanec na neplaceném volnu, musí dodržovat zákonné povinnosti týkající se ukončení pracovního poměru. Nesmí například ukončit pracovní poměr se zaměstnankyní, která je těhotná, a to ani v případě, že je ve zkušební době a čerpá neplacené volno. Stejně tak musí respektovat zákaz diskriminace a dodržovat další zákonná ustanovení.
Pro zaměstnance je důležité vědět, že během neplaceného volna ve zkušební době nemá nárok na náhradu mzdy ani jiné benefity, které by mu jinak náležely. Pokud by došlo k ukončení pracovního poměru během neplaceného volna, zaměstnavatel není povinen proplatit zaměstnanci žádnou náhradu mzdy za toto období. Zaměstnanec má nárok pouze na vyplacení mzdy za skutečně odpracovanou dobu před nástupem na neplacené volno.
Písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
Při žádosti o neplacené volno během zkušební doby je naprosto zásadní uzavřít písemnou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Tato dohoda představuje klíčový právní dokument, který jasně vymezuje podmínky čerpání neplaceného volna a chrání obě strany před případnými budoucími nedorozuměními. V dohodě musí být přesně specifikováno období, po které bude zaměstnanec čerpat neplacené volno, přičemž je důležité uvést jak první, tak poslední den tohoto období. Zaměstnavatel není povinen žádosti o neplacené volno vyhovět, ale pokud se tak rozhodne, písemná forma dohody je nezbytná.
Dohoda by měla obsahovat kompletní identifikační údaje obou stran, tedy jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, včetně jejich přesných adres a identifikačních čísel. Důležitou součástí dohody je také ustanovení o tom, že po dobu neplaceného volna nepřísluší zaměstnanci mzda ani náhrada mzdy, a že si během této doby musí sám hradit zdravotní pojištění. Zaměstnavatel by měl v dohodě také specifikovat, jakým způsobem bude řešena případná návaznost na dovolenou a další pracovněprávní nároky.
Specifickou pozornost je třeba věnovat skutečnosti, že se jedná o neplacené volno během zkušební doby. V dohodě by mělo být výslovně uvedeno, že čerpání neplaceného volna nemá vliv na běh zkušební doby, která se o dobu neplaceného volna prodlužuje. Toto ustanovení je klíčové pro obě strany, protože zajišťuje, že skutečná doba pro vzájemné poznání a ověření pracovního vztahu nebude zkrácena.
V písemné dohodě je vhodné také upravit způsob návratu zaměstnance do práce po skončení neplaceného volna. Doporučuje se přesně stanovit datum a čas, kdy se zaměstnanec má dostavit zpět na pracoviště. Současně by měla dohoda obsahovat ustanovení o tom, že nedostavení se do práce v uvedeném termínu může být považováno za porušení pracovní kázně s příslušnými důsledky.
Zaměstnavatel může v dohodě také specifikovat podmínky předčasného ukončení neplaceného volna, pokud by to bylo v zájmu obou stran. Je vhodné uvést, za jakých okolností a s jakým předstihem může být neplacené volno ukončeno, případně zda je možné jej prodloužit a jakým způsobem o to požádat. Písemná dohoda by měla být vyhotovena ve dvou stejnopisech, přičemž každá strana obdrží jeden exemplář. Oba stejnopisy musí být podepsány jak zaměstnancem, tak oprávněným zástupcem zaměstnavatele, přičemž podpisy by měly být na stejné listině.
V neposlední řadě je vhodné do dohody zahrnout ustanovení o tom, jak bude řešena situace ohledně svěřených pracovních pomůcek, přístupových práv či jiného majetku zaměstnavatele během neplaceného volna. Zaměstnavatel může požadovat jejich dočasné vrácení nebo stanovit podmínky jejich držení během nepřítomnosti zaměstnance.
